Rychlé shrnutí: Zlato během posledního měsíce utrpělo propad ceny. Podle zpravodajské agentury Reuters za oslabením stály rostoucí výnosy amerických dluhopisů a očekávání vyšších sazeb. Samotný pokles však nestačí k závěru o dlouhodobém vývoji ceny.
Znamená takový pokles, že se změnily důvody pro dlouhodobé držení zlata? V tomto vydání přibližuji příčiny oslabení a pohled Jima Rickardse, který zlato posuzuje také v souvislosti s důvěrou v peníze.
Proč cena zlata klesla?
Kitco, odborný zpravodajský web zaměřený na drahé kovy, popsalo řetězec událostí: napětí kolem Hormuzského průlivu zdražilo ropu, dražší energie posílily obavy z inflace a trh začal více očekávat zvýšení sazeb americké centrální banky, známé jako Fed. Rostoucí výnosy dluhopisů a silnější dolar následně vytvářely tlak na zlato.
Zjednodušeně: zlato nevyplácí úrok. Když úročené investice nabízejí vyšší výnos, mohou vůči němu získat na přitažlivosti. Tak tento vliv vysvětluje Reuters, mezinárodní zpravodajská agentura.
Jak krátkodobé poklesy hodnotí americký autor Jim Rickards?
Jim Rickards, americký finanční komentátor a autor knih o měnovém systému a zlatě, zdůrazňuje potřebu sledovat širší souvislosti a mluví o 10 000 dolarech za unci. (Cena 29. 10. 2026 je 4 032 USD za unci.)
Proč Rickards mluví o 10 000 dolarech za unci?
Rickards tuto částku odvozuje od otázky, jakou cenu by zlato potřebovalo, kdyby krylo 40 % peněz v hotovosti a na běžných účtech hlavních světových ekonomik. V roce 2021 napsal odborný článek, kde svůj výpočet vysvětlil. S tehdejšími údaji mu to vycházelo přibližně 10 000 dolarů za trojskou unci.
Pro přehlednost jeho výpočet shrnuji do tří kroků:
- Sečíst zahrnuté peníze v hotovosti a na běžných účtech.
- Vzít 40 % této částky.
- Vydělit ji počtem uncí zlata v oficiálních rezervách.
Výsledkem je cena, při které by zlato pokrylo zvolenou část peněz, aniž by bylo nutné jejich množství snížit.
Proč právě 40 %?
Tato hodnota má historický základ: americký zákon z roku 1913 požadoval zlato v hodnotě alespoň 40 % bankovek vydaných Federálními rezervními bankami. Na každých 100 dolarů v těchto bankovkách tedy připadalo nejméně 40 dolarů ve zlatě.
Rickards si stejné procento zvolil pro svůj model, který zahrnuje také běžné účty. Jde o jeho předpoklad inspirovaný historií, nikoli o dnešní pravidlo pro centrální banky.
Kdy by zlato mohlo této ceny dosáhnout?
Samotný výpočet termín neurčuje. Rickards sice věří v cenu 10 000 dolarů nebo vyšší, ale výsledek modelu závisí na množství peněz, zlatých rezervách a procentu krytí. Uvedená částka není aktuálním přepočtem ani zaručenou budoucí cenou.
Co z toho vyplývá pro dlouhodobý pohled?
Zářijový pokles a Rickardsův model odpovídají na dvě různé otázky. První popisuje aktuální reakci trhu na sazby, dluhopisy a dolar. Druhý zkoumá možnou cenu zlata při částečném krytí peněz.
Samotný krátkodobý pokles nestačí k závěru, že se změnil dlouhodobý výhled zlata. Pro jeho posouzení jsou důležité širší souvislosti než pohyb ceny během jediného dne.